Radotín si vychutnal silného soupeře. Chtěli jsme vyhrát i pro trenéra, tvrdí Bužík

Parádní vstup do jara v Pražská teplárenská přeboru má za sebou Radotín. Tým trenéra Richarda Valouška je sice dál předposlední, po domácí výhře nad silným Zličínem 2:0 ale bodově srovnal krok se čtrnáctou rezervou Motorletu. „Je to pro nás hodně důležitá výhra, naším cílem je záchrana přeboru,“ vykládá Leo Bužík, autor vítězného gólu.

V první půli jste měli navrch, ale gól jste nedali. Jaká byla nálada v kabině?
My jsme si na soupeře věřili. Na naší umělce jsme něco odtrénovali, v zimě došlo k docela hodně změnám, takže jsme doufali, že uděláme tři body. Je pravda, že po první půli jsme mohli vyhrávat klidně 4:0.

Ale branka nepadla a vypadalo to, že uděláte hrdinu ze zličínského brankáře.
My jsme chtěli hlavně ohlídat úvod zápasu, abychom nedostali gól. Pak jsme měli šance, ale něco měl i Zlíčín, podržel nás náš góly Saly (Saladiak). To samé bylo i na začátku druhé půle. Tam už se nám povedlo dát gól. Dostal jsem balon od Suchánka, udělal dva hráče a přihrál Doležalovi do lajny. Rovnou jsem si nabíhal a dostal jsem od něj balon na hlavu a byl z toho gól na 1:0.

Uklidnila vás vedoucí branka?
Trenér Valoušek nás pořád nabádá, že po vstřeleném gólu musíme být soustředění, abychom třeba během následujících pěti minut neinkasovali.

Tady jste místo hlídání náskoku přidali druhou branku. Pak už jste byli v klidu?
Zápas jsme si už pohlídali. Soustředili jsme se na jejich nejlepší hráče Žáka, Pyška a Háka, ti jsou nadstandardní. Soupeře už jsme pak do ničeho nepustili. Všichni jsme makali, chtěli jsme vyhrát i pro trenéra, který byl na Zličíně snad patnáct let.

Richard Valoušek patří mezi mladší generaci náročných trenérů. Jak vám pod ním chutná příprava a fotbal?
Není to těžký. Byl jsem zvyklý makat. Já nemám rád starší trenéry, s kterými se třeba chodilo běhat do lesů. Tady se dělá všechno s míčem, je to v pohodě.

Když jste zmínil trenérovo působení v barvách Zličína. Dal do kabiny nějakou speciální motivaci pro utkání?
Samozřejmě nás motivoval příspěvkem do kasy. Po utkání jsme měli zápisné. Ale i kdyby nic nedal, tak my se chceme v přeboru zachránit a potřebujeme vyhrávat. Takže nad Zličínem bychom stejně chtěli vyhrát.

Důležité je to i kvůli tomu, že vás příště čekají první Spoje.
Na podzim jsme s nimi prohráli 3:5, ale za stavu 0:4 jsme dali tři góly a klidně jsme na nějaký bod dosáhnout mohli. Znám se s jejich kapitánem Vernerem, hráli jsme spolu tady za Olympii. Ale hecovat se s ním dopředu nijak nebudu. Ukážeme jim to na hřišti.

Fanoušci vás mají zapsaného jako střelce gólů, často už ale hrajete z pozice stopera. Kde se cítíte lépe?
Na stoperu. Měl jsem nějaká zranění, takže mi to v obraně sedí víc. I teď nejsem úplně zdravý, mám něco s kolenem. Uvidíme, kdy se mi povede meniskus dodělat, to pak bude znamenat konec sezony. Ale při zápasech na to nemůžu myslet, do každého souboje musím jít naplno.

Zmínil jste, že se chcete zachránit. Asi se vám ulevilo, že nepadají přímo čtyři celky, co?
Určitě ano. Ale na tohle myslet nechceme, my chceme vyhrávat. Pak se lépe kouká na tabulku a je i lepší nálada. Jsem rád, že se vyhrálo nad Zličínem, kdy měl kapitánskou pásku Standa Mašek, ten odvádí stoprocentní práci. Hodně nám pomohly i posily.

Posil přišlo dost, dá se říct, že se mají fandové těšit na nový Radotín?
Určitě je tým hodně jiný. Přišli kluci z Dukly, nebo třeba z Rakovníka. Vážně je to hodně vidět a důležité je i to, že máme silnou lavičku. Když se vystřídá, přijde na hřiště kvalita. Zlepšení se ukazovalo už v přípravě a věřím, že to předvedeme i teď v přeboru.